fpwiki
ShrnutíIMORK upraveno 2026-04-25

Bezpečnost webových služeb

Bezpečnost webových služeb

Základy webu

  • HTTP — protokol pro přenos hypertextu
  • HTML — značkovací jazyk webových stránek
  • Architektura klient–server

Historie a standardizace

  • Tim Berners-Lee — tvůrce World Wide Web (1989)
  • W3C (World Wide Web Consortium) — standardizační organizace

Projekt Solid

Decentralizovaná platforma pro správu osobních dat:

  • Uživatel vlastní svá data v POD (Personal Online Data store)
  • Aplikace žádají o přístup k datům
  • Oddělení dat od aplikací

OWASP Top 10

Žebříček 10 nejkritičtějších bezpečnostních rizik webových aplikací (pravidelně aktualizovaný).

Důvěryhodnost webu (Web Credibility)

Faktory ovlivňující vnímání důvěryhodnosti webových stránek uživateli.

Architektura webových aplikací

Prohlížeč → Webový server → Databáze

Každá vrstva představuje potenciální vektor útoku.

Typy útoků na webové aplikace

ÚtokCílEfektPrevence
Content SpoofingObsah stránkyFalešný obsahValidace vstupu
XSS (Cross-Site Scripting)Prohlížeč uživateleKrádež session, přesměrováníEscapování výstupu
Session FixationSession IDPřevzetí relaceRegenerace session
Path TraversalSouborový systémPřístup k souborůmSanitizace cest
DoSDostupnost službyVýpadekRate limiting, WAF
SQL InjectionDatabázeÚnik/modifikace datParametrizované dotazy
XPath InjectionXML dataNeautorizovaný přístupValidace vstupu

W3C — 6 bodů bezpečnosti webových služeb

  1. Autentizace — ověření identity
  2. Autorizace — kontrola oprávnění
  3. Důvěrnost — ochrana dat před odposlechem
  4. Integrita — ochrana před modifikací
  5. Nepopiratelnost — důkaz o provedení akce
  6. Dostupnost — zajištění přístupu ke službě

NIST SP 800-95

Průvodce zabezpečením webových služeb — doporučení pro návrh, implementaci a provoz.

IPsec — bezpečnost na L3

Bezpečnostní protokol na síťové vrstvě (L3) dle RFC 4301:

ProtokolFunkce
AH (Authentication Header)Autentizace a integrita paketů
ESP (Encapsulating Security Payload)Šifrování + autentizace

Režimy IPsec

  • Transportní režim — šifruje pouze payload, hlavička zůstává; komunikace host-to-host
  • Tunelovací režim — šifruje celý paket včetně hlavičky; VPN gateway-to-gateway

TLS — bezpečnost na L4

Zabezpečení transportní vrstvy (L4) — 3 fáze handshaku:

  1. Dohoda — výběr šifrovací sady (cipher suite)
  2. Výměna klíčů — autentizace serveru (volitelně klienta), výměna session klíčů
  3. Šifrování — symetrické šifrování datového přenosu

Použití: HTTPS, SIP, VPN a další protokoly.

SSL architektura

  • Bodové zabezpečení (point-to-point) — šifrování mezi dvěma koncovými body
  • Nevýhody: zajišťuje pouze point-to-point, nikoli end-to-end zabezpečení; každý mezilehlý uzel musí dešifrovat a znovu zašifrovat

XML Security

Sada standardů pro zabezpečení XML-based webových služeb:

StandardFunkce
XML Digital SignatureDigitální podpis XML dokumentů
XML EncryptionŠifrování XML dat
XKMS (XML Key Management Specification)Správa klíčů pro XML
SAML (Security Assertion Markup Language)Výměna autentizačních a autorizačních informací
XACML (eXtensible Access Control Markup Language)Řízení přístupu na základě politik
WSS/SOAP (Web Services Security)Zabezpečení SOAP zpráv
WS-TrustVydávání a validace bezpečnostních tokenů

Referenční model bezpečnosti webu

Pět klíčových oblastí:

  1. Security Management — řízení bezpečnostních politik a procesů
  2. Identity Management — správa identit a autentizace
  3. Message Security — zabezpečení zpráv (šifrování, podpisy)
  4. Policy — definice a vynucování bezpečnostních pravidel
  5. Access Control — řízení přístupu ke zdrojům

Data diodes

Jednosměrné připojení (unidirectional gateway) — hardware zajišťující tok dat pouze jedním směrem. Použití pro ochranu důvěrnosti v kritických infrastrukturách — data mohou odcházet, ale nelze se dostat dovnitř (nebo naopak).

BERserk vulnerability

Zranitelnost v implementaci RSA verifikace v knihovně Mozilla NSS (použité v Mozilla Firefox). Umožňovala útočníkovi obejít ověření RSA podpisu — opraveno v aktualizaci prohlížeče.

Důvěryhodné webové stránky — 9 tipů

Praktická doporučení pro ověření důvěryhodnosti webu:

  1. Kontrola HTTPS a platnosti certifikátu
  2. WHOIS lookup — ověření vlastníka domény
  3. VirusTotal — skenování URL na malware
  4. Antiphishing certifikát a další bezpečnostní indikátory
  5. Kontrola kontaktních údajů, obchodních podmínek, grafické kvality a dalších signálů důvěryhodnosti

SSL certifikáty

Zabezpečení komunikace pomocí SSL/TLS certifikátů — šifrování přenosu mezi klientem a serverem.

fpwiki
Nejde o oficiální materiály FP VUT. Obsah je výběrový a slouží jako pomůcka ke studiu. GitHub