Buchta a Kovárník — Behavioristické modely ve veřejném sektoru

Citace

BUCHTA, M., KOVÁRNÍK, J. Behavioristické modely ve veřejném sektoru. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomie & Ústav ekonomiky a managementu, 2010. 10 stran.

Struktura článku

1. Úvod — alternativní modely firmy

V moderní ekonomické teorii firmy se objevují alternativní cíle a modely jako kritika neoklasiky. Důvody:

• neoklasický model nepřihlíží k psychologickým a sociologickým faktorům,
• ignoruje oddělení vlastnictví a managementu (princip-agent),
• nezohledňuje složité organizační struktury,
• vylučuje proměnlivost vnitřních a vnějších faktorů, nejistotu.

Dvě hlavní skupiny alternativních modelů:

Cíl článku: ukázat, že behavioristické modely mají význam i v sektoru neziskovém.

2. Behavioristické modely

2.1 Simonův model (1959)

Herbert A. Simon (1916–2001), Nobelova cena za ekonomii 1978.

Mechanismus:

1. Management stanoví počáteční cíl.
2. Po určité době se vyhodnocuje, zda byl dosažen.
3. Pokud ano → zvyšuje se aspirační úroveň, stanoví se vyšší cíl.
4. Pokud ne → snižuje se aspirační úroveň, stanoví se nižší cíl.

Důsledek: v dlouhém období nemusí satisficing vést k nižší výkonnosti — postupné zvyšování aspirací může konvergovat k výsledkům blízkým maximalizaci.

2.2 Cyert-March model (1963)

Richard M. Cyert a James G. March, A Behavioral Theory of the Firm, 1963.

Firma jako koalice zájmových skupin:

• Interní: vrcholový management, nižší management a administrativa, odboroví předáci, vysoce kvalifikovaní dělníci, řadoví dělníci.
• Externí: akcionáři, věřitelé, dodavatelé, zákazníci.

Každá skupina má vlastní cíle a uzavírá krátkodobé i dlouhodobé koalice s jinými skupinami. Cíle firmy se určují jako kompromisy v sociálních hrách.

Klíčové vlastnosti:

• Cíle jsou proměnné v čase (závisí na postavení skupin).
• Rozhodování není maximalizační, ale uspokojující (přijímá se první rovnovážné řešení).
• Změna nastane, až když operační podmínky destabilizují stávající řešení.

2.3 Doyleův model zón tolerance (1994)

Peter Doyle (1943–2003).

8 cílových dimenzí, organizovaných radiálně (paprsky od středu):

1. Růst firmy.
2. Podíl firmy na trhu.
3. Tržní hodnota firmy.
4. Výnos z akcie.
5. Kvalita produkce.
6. Motivace zaměstnanců.
7. Dobré dodavatelsko-odběratelské vztahy.
8. Minimalizace rizika.

Tři zóny:

• Vnitřní zóna (netolerance): firma neuspokojuje minimální očekávání žádné ze zájmových skupin → ohrožení existence.
• Zóna tolerance: vyjednávací prostor pro management; různé zájmy lze sladit.
• Vnější zóna netolerance: příliš velký důraz na jeden cíl → nadměrné alternativní náklady → destabilizace.

Úkol managementu: rozšiřovat zónu tolerance — hledáním společných zájmů, zlepšováním komunikace, posilováním neformálních vazeb.

3. Aplikace na vysokou školu

3.1 Cyert-March na VŠ — zájmové skupiny

Autoři identifikují klíčové skupiny v prostředí univerzity:

Konflikty: výzkum vs. výuka (učitelé), poptávka po snadných předmětech (studenti) vs. kvalita (zaměstnavatelé).

3.2 Doyleův model na VŠ — 8 cílů

Autoři adaptují Doyleovu osmici na vysokoškolské prostředí:

1. Růst — počet studentů, zaměstnanců, programy.
2. Podíl na trhu vzdělání — pozice mezi VŠ.
3. Tržní hodnota — pověst, brand, ranking.
4. Výnos — provozní hospodaření, granty.
5. Kvalita výuky a výzkumu — analog kvality produkce.
6. Motivace zaměstnanců — akademiků a podpůrného personálu.
7. Vztahy s odběrateli — zaměstnavateli absolventů, partnerskými univerzitami.
8. Minimalizace rizika — finančního, reputačního, akreditačního.

4. Aplikace na veřejnou správu

Obdobně se behavioristický rámec aplikuje na úřady veřejné správy:

• Zájmové skupiny: úředníci různých stupňů, politické vedení, občané, kontrolní orgány.
• Cíle se vyjednávají, ne maximalizují.
• Zóna tolerance odpovídá akceptovatelnému stupni výkonu pro všechny skupiny.

5. Závěr

Související stránky

• Behavioristické modely firmy — hlavní aplikační topic page, deep dive všech tří modelů.
• Alternativní cíle firmy — kontrast manažerských a behavioristických přístupů.
• Monopolistická konkurence a alternativní cíle firmy — souhrn navazujících přednášek.
• Mikroekonomie 2 — kurzová stránka.