MikK — Monopolistická konkurence a alternativní cíle firmy
MikK — Monopolistická konkurence a alternativní cíle firmy
Hlavní obsah
Monopolistická konkurence
Definice
Tržní struktura kombinující vlastnosti monopolu a dokonalé konkurence:
- Mnoho firem s relativně malým podílem.
- Diferencovaný produkt (značka, kvalita, design, umístění) → každá firma má částečnou monopolní moc.
- Volný vstup do odvětví v dlouhém období.
Identifikace odvětví
SR/LR rovnováha
- Krátké období (SR): firma se chová jako monopolista, , může mít ekonomický zisk.
- Dlouhé období (LR): vstup nových firem posune poptávku každé existující firmy doleva, až se poptávka dotkne LAC (zerový ekonomický zisk). Optimum ale není v minimu LAC → existuje nadbytečná kapacita (excess capacity).
- Mrtvá ztráta (DWL): → výroba pod efektivním objemem.
- Výrobní efektivita: ano (firma minimalizuje náklady při daném Q), alokační: ne ().
Chamberlinův model
Dvě poptávkové křivky:
- DD (proportional demand) — pokud všechny firmy zvýší cenu o stejnou hodnotu (sklon strmější).
- dd (perceived demand) — pokud jen jedna firma zvýší cenu (sklon mírnější, představa typové firmy o vlastní reakci poptávky).
V LR: dd musí být tečna LAC v bodě, kde se protíná s DD.
Hotellingův lokační model
- Dva prodejci na úsečce 0–1, spotřebitelé rovnoměrně rozprostřeni.
- Princip minimální diferenciace — oba prodejci mají tendenci se umístit doprostřed (politické strany, supermarkety).
Smith vs. Galbraith
- Smith: produktová diferenciace zvyšuje blahobyt (více možností).
- Galbraith: diferenciace je do velké míry uměle vytvořená reklamou — efekt „revised sequence", kdy firmy formují preference (proti tradičnímu pojetí, kde preference formují produkci).
Alternativní cíle firmy
Klasifikace modelů
| Skupina | Předpoklad | Reprezentanti |
|---|---|---|
| Neoklasická | Marshall, Pigou | |
| Manažerské | jiná veličina (obrat, růst) | Baumol, Williams, Marris |
| Behavioristické | uspokojivá úroveň více cílů | Simon, Cyert-March, Doyle |
| Specifické | jiné cílové funkce | Ward (zaměstnanecká firma) |
Baumolův model
Manažer preferuje obrat (jeho odměna na něm závisí), ale omezení minimálního zisku ho drží. Optimum: typicky vyšší a nižší než při čisté maximalizaci zisku.
Williamsův model
Manažer maximalizuje užitkovou funkci:
za ohraničení minimálního zisku. Vede k „rozhazovačnému" chování (pokud má prostor).
Simonův model
- Klíčový pojem: aspirace a satisficing.
- Firma stanoví počáteční cíl → vyhodnocuje → upravuje aspirační úroveň (pokud splněno → vyšší, jinak nižší).
- V dlouhém období může postupné zvyšování aspirace vést k výsledku blízkému maximalizaci.
Doyleův model zón tolerance
- 8 cílových dimenzí (růst, podíl na trhu, kvalita produkce, výnos z akcie, tržní hodnota, motivace zaměstnanců, vztahy s dodavateli, minimalizace rizika).
- Vnitřní zóna — žádný cíl není uspokojen → krize.
- Zóna tolerance — vyjednávací prostor pro management.
- Vnější zóna netolerance — přílišný důraz na jeden cíl, alternativní náklady plynoucí ze zanedbání ostatních cílů.
Wardův model zaměstnanecké firmy
Firma vlastněná zaměstnanci maximalizuje příjem na zaměstnance:
Důsledky paradoxní vůči neoklasické firmě:
- Pokud roste cena výstupu → firma snižuje zaměstnanost (dělí se větší zisk mezi méně lidí).
- Sklon nabídky může být záporný v určitém pásmu.
Význam zisku v alternativních teoriích
I když firma neoptimalizuje primárně zisk, zisk zůstává:
- omezením (constraint) v manažerských modelech,
- signálem výkonnosti pro vlastníky,
- nutnou podmínkou přežití firmy v dlouhém období.