fpwiki
TémaMIKK upraveno 2026-04-27

Cenový rozklad: substituční a důchodový efekt

Cenový rozklad: substituční a důchodový efekt

Tato stránka navazuje na rovnováhu spotřebitele a teorii užitku a preferencí. Cenový rozklad je páteří celé mikroekonomické analýzy poptávky — bez něj nelze pochopit ani rozdíl mezi Marshallovou a Hicksovou poptávkou, ani elasticity, ani daňovou incidenci.


1. Cenový (celkový) efekt = substituční + důchodový

Předpoklady úlohy: spotřebitel volí mezi statky XX a YY při daných cenách PX,PYP_X, P_Y a peněžním důchodu II. Optimum splňuje rozpočtové omezení PXX+PYY=IP_X X + P_Y Y = I a tečnost indiferenční křivky a rozpočtové přímky:

MRSXY=MUXMUY=PXPY.\text{MRS}_{XY} = \frac{MU_X}{MU_Y} = \frac{P_X}{P_Y}.

Nyní změňme cenu jednoho statku, např. PXP_X klesne na PXP_X' při zachování PYP_Y a II. Spotřebitel přechází z původního optima E0E_0 do nového optima E2E_2. Změna spotřebovaného množství XX je cenový (celkový) efekt:

ΔXcen=X(E2)X(E0).\Delta X^{\text{cen}} = X(E_2) - X(E_0).

Tento celkový pohyb lze rozložit na dvě části:

  • Substituční efekt (SE) — kolik z ΔXcen\Delta X^{\text{cen}} je způsobeno samotnou změnou relativních cen, tj. tím, že XX je teď oproti YY levnější (resp. dražší). Při čistě relativní změně cen by spotřebitel přesunul část výdajů ze zdraženého statku k tomu zlevněnému, i kdyby celková kupní síla zůstala konstantní.
  • Důchodový efekt (IE) — kolik z ΔXcen\Delta X^{\text{cen}} je způsobeno tím, že po zlevnění XX má spotřebitel za stejné peníze efektivně víc než dřív (vzrostla reálná kupní síla, i když nominální II se nezměnilo).

Symbolicky:

ΔXcen=ΔXSErelativnıˊ cena+ΔXIEreaˊlnyˊ du˚chod.\Delta X^{\text{cen}} = \underbrace{\Delta X^{\text{SE}}}_{\text{relativní cena}} + \underbrace{\Delta X^{\text{IE}}}_{\text{reálný důchod}}.

2. Substituční efekt je vždy záporný

Slovo „záporný" zde znamená proti směru změny ceny — pokud cena roste, SE snižuje poptávané množství; pokud cena klesá, SE zvyšuje poptávané množství. Důvod je čistě geometrický: indiferenční křivky jsou konvexní (klesající MRS), takže při změně sklonu rozpočtové přímky se tečna posouvá podél IC ve směru zlevňujícího se statku.

Formálně, pro Hicksovu kompenzovanou poptávku XH(PX,PY,U0)X^H(P_X, P_Y, U_0) platí:

XHPX0.\frac{\partial X^H}{\partial P_X} \le 0.

Tato nerovnost je zákonem (důsledek konkávní výdajové funkce, viz Marshallova vs. Hicksova poptávka).

3. Důchodový efekt — normální vs. podřadné zboží

Po izolaci SE zbývá doplnit zpět právě tu kupní sílu, kterou jsme spotřebiteli „odebrali". To je důchodový efekt. Jeho znaménko závisí na typu statku:

  • Normální zboží — s rostoucím důchodem roste poptávané množství, XM/I>0\partial X^M/\partial I > 0. Pokles PXP_X zvýší reálný důchod, takže poptávka po XX ještě dál vzroste. IE proto působí stejným směrem jako SE → zesiluje cenový efekt.
  • Podřadné (inferiorní) zboží — s rostoucím důchodem poptávané množství klesá, XM/I<0\partial X^M/\partial I < 0. Pokles PXP_X zvýší reálný důchod, ale spotřebitel ho použije k posunu k „lepším" statkům, takže poptávka po XX se sníží. IE působí proti SE → oslabuje cenový efekt.
Typ zbožíznaménko XM/I\partial X^M/\partial Iznaménko SEznaménko IEvýsledný cenový efekt
normální>0> 0proti ΔP\Delta Pproti ΔP\Delta Pvždy klesající D
podřadné, ne-Giffen<0< 0proti ΔP\Delta Ppo směru ΔP\Delta Pklesající D, ale plošší
Giffen0\ll 0 a velký podíl výdajůproti ΔP\Delta Ppo směru ΔP\Delta P, $IE

4. Geometrie rozkladu — body E0,E1,E2E_0, E_1, E_2

V grafu indiferenčních křivek uvažujme zlevnění XX (ze sklonu PX/PY-P_X/P_Y na PX/PY-P_X'/P_Y):

  • Bod E0E_0 — původní optimum na rozpočtové přímce LL, na indiferenční křivce U0U_0. Spotřebovává množství QQ statku XX.
  • Bod E2E_2 — nové optimum na nové rozpočtové přímce LL' (s mírnějším sklonem, protože XX zlevnilo), na vyšší indiferenční křivce U1U_1. Spotřebovává SS statku XX.
  • Bod E1E_1 — pomocný „kompenzovaný" bod. Leží na pomocné rozpočtové přímce LL^\wedge, která má stejný sklon jako LL' (tj. nové relativní ceny), ale je posunutá tak, aby spotřebitel zůstal stejně bohatý jako v E0E_0. Spotřebovává RR statku XX.

V interval E0E1E2E_0 \to E_1 \to E_2:

  • QR=QR = posun z E0E_0 do E1E_1 = substituční efekt;
  • RS=RS = posun z E1E_1 do E2E_2 = důchodový efekt;
  • QS=QS = posun z E0E_0 do E2E_2 = cenový efekt = QR+RSQR + RS.

Rozdíl mezi Hicksovým a Slutského rozkladem spočívá jen v tom, jak je definováno „stejně bohatý jako předtím" — neboli kde přesně leží pomocná přímka LL^\wedge a kde leží E1E_1.

5. Hicksova separace — zachování užitku

Hicks definuje „stejně bohatého spotřebitele" tak, že má stejný užitek jako v původním optimu. Substituční efekt je proto čistě pohyb po U0U_0, jen s novými relativními cenami:

XH(E1H)=argmin{PXX+PYY:U(X,Y)=U0}.X^H(E_1^H) = \arg\min \{ P_X' X + P_Y Y : U(X,Y) = U_0 \}.

Substituční efekt v Hicksově pojetí je:

ΔXSE,H=XH(E1H)X(E0)=XHPXU=U0ΔPX.\Delta X^{\text{SE,H}} = X^H(E_1^H) - X(E_0) = \left.\frac{\partial X^H}{\partial P_X}\right|_{U=U_0} \cdot \Delta P_X.

Hicksova separace je teoreticky čistší: drží konstantní užitek, což je hlavní pojmová proměnná teorie spotřebitele. Pro analytické úlohy (Slutského rovnice, dualita s výdajovou funkcí) je nepostradatelná.

6. Slutského separace — zachování koše

Slutsky definuje „stejně bohatého spotřebitele" tak, že má stále k dispozici původní spotřební koš E0E_0. Při zlevnění XX ale původní koš leží uvnitř nové rozpočtové množiny (na pomocné přímce LSL^\wedge_S je to její koncový bod), takže se spotřebitel může pohnout na vyšší IC.

Důsledek: Slutského substituční efekt je větší (v absolutní hodnotě) než Hicksův, protože E1SE_1^S leží na vyšší IC než E1HE_1^H:

ΔXSE,SΔXSE,H.|\Delta X^{\text{SE,S}}| \ge |\Delta X^{\text{SE,H}}|.

Slutského separace je empiricky operativnější: spotřební koš E0E_0 je přímo pozorovatelný (z dat o domácnostech), zatímco užitek U0U_0 je latentní. Statistici a empirici proto dávají Slutského rozkladu přednost. Pro infinitesimální změny ceny se oba rozklady shodují (limita ΔPX0\Delta P_X \to 0).

7. Slutského rovnice

Centrální identita celé teorie spojuje pozorovatelnou Marshallovu (tržní) poptávku XM(I,PX,PY)X^M(I, P_X, P_Y) s Hicksovou kompenzovanou poptávkou XH(U0,PX,PY)X^H(U_0, P_X, P_Y):

  XMPX  =  XHPXSE (Hicks)    XXMIIE  \boxed{\;\frac{\partial X^M}{\partial P_X} \;=\; \underbrace{\frac{\partial X^H}{\partial P_X}}_{\text{SE (Hicks)}} \;-\; \underbrace{X \cdot \frac{\partial X^M}{\partial I}}_{\text{IE}}\;}

Levá strana je cenový (celkový) efekt — to, co skutečně pozorujeme na trhu. Pravá strana je rozklad: první člen je substituční efekt podle Hicksova pojetí (vždy nekladný), druhý je důchodový efekt vážený stávající spotřebou XX.

Praktické důsledky Slutského rovnice:

  • Pro normální zboží (XM/I>0\partial X^M/\partial I > 0) jsou oba členy záporné → Marshallova poptávka klesá v PXP_X.
  • Pro podřadné (XM/I<0\partial X^M/\partial I < 0) je druhý člen kladný — když je dost velký (statek tvoří velký podíl výdajů, XX velké), může převážit nad záporným SE a dostat XM/PX>0\partial X^M/\partial P_X > 0Giffenův paradox.

8. Srovnání Hicks vs. Slutsky

kritériumHicksSlutsky
co se zachováváužitek U0U_0koš (X0,Y0)(X_0, Y_0)
pomocná ICpůvodní U0U_0vyšší než U0U_0
pomocná rozpočtová přímkatečná k U0U_0, sklon novýprochází E0E_0, sklon nový
velikost SEmenšívětší
pozorovatelnostlatentní (užitek)přímá (koš z dat)
výhodačisté pojmově, dualitaempirie, indexy cen
typické použitíteoretická analýza, Slutského identitaaplikovaná ekonomie, CPI
limita ΔP0\Delta P \to 0shodují seshodují se

Doporučení: pro odvození a důkazy používáme Hicksův rozklad; pro empirickou aproximaci z reálných dat a pro výpočty přes Laspeyresovy/Paascheho indexy používáme Slutského.

9. Cenový efekt pro normální zboží

Pro normální zboží jdou SE i IE stejným směrem. Pokud PXP_X klesne:

  • SE:  PXXSE: \;\downarrow P_X \to \uparrow X (substituce z YY k levnějšímu XX);
  • IE:  PXIrealXIE: \;\downarrow P_X \to \uparrow I_{\text{real}} \to \uparrow X (vyšší kupní síla, X normální).

Oba efekty zvyšují XX, takže Marshallova poptávka po normálním zboží je vždy klesající v PXP_X. Graficky to odpovídá třem bodům E0,E1,E2E_0, E_1, E_2, všem posunutým vpravo, kde QS=QR+RS>0QS = QR + RS > 0 pro pokles ceny.

10. Cenový efekt pro podřadné zboží

Pro podřadné (inferiorní, ne ovšem Giffenovo) zboží jdou SE a IE proti sobě:

  • SE:  PXXSE: \;\downarrow P_X \to \uparrow X;
  • IE:  PXIrealXIE: \;\downarrow P_X \to \uparrow I_{\text{real}} \to \downarrow X (X podřadné).

Tuto situaci lze popsat slovy: „substituční a důchodový efekt se přetahují". Výsledný cenový efekt je součet dvou opačně orientovaných sil:

  • Pokud SE>IE|SE| > |IE| — typické pro mírně podřadné statky — D křivka stále klesá, ale je plošší než pro normální zboží.
  • Pokud SE<IE|SE| < |IE| — typické pro statky tvořící velkou část rozpočtu chudých domácností bez substitutů — vzniká Giffen.

11. Giffenův paradox

Mechanismus:

  1. XX je silně podřadné — s rostoucím důchodem ho spotřebitel rád nahrazuje lepšími statky.
  2. XX tvoří značnou část spotřebitelových výdajů — pokles PXP_X způsobí velký nárůst reálného důchodu.
  3. XX je základní životní potřeba — nelze ji jednoduše substituovat ničím jiným.
  4. Žádné blízké substituty neexistují → SE je malý.

Pak: zlevnění XX → velký nárůst IrealI_{\text{real}} → spotřebitel si za uvolněné peníze koupí jiné, lepší statky a XX omezí. Záporný (silně) IE > záporný (slabě) SE → poptávané množství XX klesá.

12. Cenová spotřební křivka (PCC)

Jinak řečeno: pro každou hodnotu PXP_X máme rozpočtovou přímku, na ní tečné optimum, a body všech těchto optim spojené v rovině (X,Y)(X, Y) tvoří PCC. Z PCC se přímo odvozuje individuální Marshallova poptávková křivka XM(PX)X^M(P_X) — projekcí každého bodu PCC do roviny (X,PX)(X, P_X).

12.1 Tvar PCC a elasticita poptávky

Vztah mezi sklonem PCC a cenovou elasticitou poptávky: výdaje na XX jsou PXXP_X \cdot X. Pohybem podél PCC se výdaje na YY mění opačně k výdajům na XX (kvůli rozpočtovému omezení). Když cena XX klesne:

  • Pružná poptávka (EXP>1|E_X^P| > 1) — výdaje na XX rostou (procentní pokles ceny vyvolá větší procentní růst poptávaného množství). Spotřebitel utrácí víc za XX a míň za YY → bod se na PCC posune dolů (méně YY). PCC klesá.
  • Jednotková elasticita (EXP=1|E_X^P| = 1) — výdaje na XX se nemění, takže ani výdaje na YY se nemění → PCC je vodorovná.
  • Nepružná poptávka (EXP<1|E_X^P| < 1) — výdaje na XX klesají, výdaje na YY rostou → PCC roste vpravo nahoru.

12.2 PCC pro Giffenovo zboží

Pro Giffenovo zboží má PCC netypický tvar: při poklesu PXP_X se optimum posune vlevo (méně XX), nikoli vpravo. PCC tedy ohýbá zpět, a odpovídající projekce do (X,PX)(X, P_X) je rostoucí — to je rostoucí Marshallova poptávka po Giffenovi.

13. Důchodová spotřební křivka (ICC)

Při růstu II se rozpočtová přímka paralelně posouvá vpravo nahoru, sklon zůstává stejný. Optima se posouvají po IC vyšších tříd, a jejich spojnice je ICC.

13.1 Tvar ICC podle typu zboží

Rozlišujeme tři typické tvary:

  • XX i YY normální — ICC stoupá vpravo nahoru, zhruba pod úhlem 45° (přesně 45° pro homotetické preference jako Cobb-Douglas).
  • XX podřadné, YY normální — ICC se po jisté úrovni důchodu odklání vlevo (klesá XX, roste YY). Spotřebitel s vyšším příjmem omezuje podřadný XX.
  • YY podřadné, XX normální — ICC se po jisté úrovni důchodu odklání dolů (roste XX, klesá YY).

Statek nemůže být podřadný v celém rozsahu důchodů — pro I0I \to 0 musí být každý spotřebovávaný statek normální (jinak by jeho spotřeba byla z definice nulová). Statek je tedy obvykle normální v nízkých příjmech a stává se podřadným až nad jistou úrovní.

13.2 Vliv změny ceny na ICC

Pokles PXP_X změní sklon všech rozpočtových přímek a tedy přesune i ICC. Po zlevnění XX se každé optimum při daném II posune vpravo (více XX), takže celá ICC se posune vpravo. To je ekvivalentní pohybu podél PCC pro každou hodnotu důchodu.

14. Engelovy křivky

14.1 Konstrukce z ICC

Postup:

  1. Pro každou hodnotu II najdi optimum na ICC, odečti X(I)X^*(I).
  2. V rovině (X,I)(X, I) vynes bod (X(I),I)(X^*(I), I).
  3. Spojení těchto bodů je Engelova křivka.

14.2 Tvary Engelových křivek

Typické tvary:

  • Normální zboží — Engelova křivka je rostoucí, X/I>0\partial X^*/\partial I > 0.
    • Nezbytný statek — roste, ale konkávně (mezní sklon klesá s důchodem).
    • Luxusní statek — roste konvexně (mezní sklon roste s důchodem; podíl výdajů na XX roste s II).
  • Podřadné zboží — Engelova křivka má zlom v I0I_0: pod I0I_0 je rostoucí (statek je při nízkých příjmech normální), nad I0I_0 klesá (statek se stává podřadným).
  • Souhrnná Engelova křivka — agregace přes všechny statky a domácnosti, používá se při empirických studiích spotřeby.

15. Aplikace v praxi

15.1 Daňová politika a daňová incidence

Když stát uvalí spotřební daň na statek XX (např. cigarety), PXP_X pro spotřebitele roste. Cenový efekt rozhodne, jak moc poptávka klesne — tedy kolik státu vybere a jak moc je daň regresivní:

  • Statek s nepružnou D (nízká SE, nízký podíl) → vysoký výnos, malý dopad na spotřebu.
  • Statek s pružnou D → nízký výnos (spotřebitelé přejdou k substitutům).
  • Pro chudé domácnosti, kde XX tvoří velký podíl rozpočtu, je IE silný a daň regresivní (více ji pociťují).

15.2 Sociální dávky a rozpočtová politika

Změna důchodu ΔI\Delta I přesouvá spotřebitele po ICC. Z Engelových křivek lze odhadnout, do čeho přesně poteče případné navýšení sociálních dávek: u domácností pod prahem chudoby do potravin a bydlení (nezbytné statky), u středních příjmů do volnočasových služeb (luxusní statky).

15.3 Marketingová segmentace

Identifikace luxusního vs. nezbytného vs. podřadného zboží (přes Engelovu křivku) určuje cílovou skupinu. Luxusní auta rostou s příjmem konvexně → cílit na vysokopříjmové segmenty. Discountní řetězce tržou na podřadných statcích → cílit na pokles příjmů, recese.

15.4 Analýza šoků (energie, potraviny)

Energetické krize (zdražení zemního plynu) pro nízkopříjmové domácnosti aktivují silný IE u jiných statků: musí omezit spotřebu „luxusních" položek, aby udrželi zaplatitelný plyn. Empiricky pozorovatelné jako pokles spotřeby restaurací, dovolených apod. — všechno přes Slutského rovnici.

16. Příklad — Cobb-Douglasovy preference

16.1 Marshallova poptávka

Pro Cobb-Douglas U=XαY1αU = X^\alpha Y^{1-\alpha} je Marshallova poptávka:

XM(I,PX,PY)=αIPX,YM=(1α)IPY.X^M(I, P_X, P_Y) = \frac{\alpha I}{P_X}, \quad Y^M = \frac{(1-\alpha)I}{P_Y}.

Pro α=0,5\alpha = 0{,}5, I=100I = 100:

X0M=0,51002=25,Y0M=0,51001=50.X^M_0 = \frac{0{,}5 \cdot 100}{2} = 25, \quad Y^M_0 = \frac{0{,}5 \cdot 100}{1} = 50.

Po zlevnění PX=1P_X = 1:

X1M=0,51001=50,Y1M=0,51001=50.X^M_1 = \frac{0{,}5 \cdot 100}{1} = 50, \quad Y^M_1 = \frac{0{,}5 \cdot 100}{1} = 50.

Cenový efekt: ΔXcen=5025=25\Delta X^{\text{cen}} = 50 - 25 = 25.

16.2 Slutského rozklad

Pomocný „Slutského" důchod ISI^S je takový, aby si spotřebitel za nové ceny mohl koupit původní koš (25,50)(25, 50):

IS=PX25+PY50=125+150=75.I^S = P_X' \cdot 25 + P_Y \cdot 50 = 1 \cdot 25 + 1 \cdot 50 = 75.

Slutského pomocná Marshallova poptávka při I=75I = 75, PX=1P_X = 1:

XS=0,5751=37,5.X^S = \frac{0{,}5 \cdot 75}{1} = 37{,}5.

Substituční efekt (Slutsky): ΔXSE,S=37,525=12,5\Delta X^{\text{SE,S}} = 37{,}5 - 25 = 12{,}5.

Důchodový efekt (Slutsky): ΔXIE,S=5037,5=12,5\Delta X^{\text{IE,S}} = 50 - 37{,}5 = 12{,}5.

Kontrola: 12,5+12,5=25=ΔXcen12{,}5 + 12{,}5 = 25 = \Delta X^{\text{cen}}. Sedí.

16.3 Hicksův rozklad

Pro Cobb-Douglas je nepřímá užitková funkce:

U0=(X0M)0,5(Y0M)0,5=250,5500,5=125035,36.U_0 = (X^M_0)^{0{,}5} (Y^M_0)^{0{,}5} = 25^{0{,}5} \cdot 50^{0{,}5} = \sqrt{1250} \approx 35{,}36.

Hicksova kompenzovaná poptávka pro Cobb-Douglas:

XH=U0((1α)PXαPY)(1α)=U0(PYPX)0,5.X^H = U_0 \left(\frac{(1-\alpha) P_X}{\alpha P_Y}\right)^{-(1-\alpha)} = U_0 \left(\frac{P_Y}{P_X}\right)^{0{,}5}.

Při PX=1,PY=1P_X = 1, P_Y = 1:

XH=35,361=35,36.X^H = 35{,}36 \cdot 1 = 35{,}36.

Substituční efekt (Hicks): ΔXSE,H=35,362510,36\Delta X^{\text{SE,H}} = 35{,}36 - 25 \approx 10{,}36.

Důchodový efekt (Hicks): ΔXIE,H=5035,3614,64\Delta X^{\text{IE,H}} = 50 - 35{,}36 \approx 14{,}64.

Pozorování: ΔXSE,S=12,5>ΔXSE,H10,36|\Delta X^{\text{SE,S}}| = 12{,}5 > |\Delta X^{\text{SE,H}}| \approx 10{,}36 — Slutského SE je větší než Hicksův SE, jak teorie předpovídá.

16.4 Kontrola Slutského rovnice

Pro Cobb-Douglas:

XMPX=αIPX2,XMI=αPX.\frac{\partial X^M}{\partial P_X} = -\frac{\alpha I}{P_X^2}, \quad \frac{\partial X^M}{\partial I} = \frac{\alpha}{P_X}.

V bodě E0E_0 (PX=2P_X = 2, I=100I = 100):

XMPX=0,51004=12,5,XXMI=250,52=6,25.\frac{\partial X^M}{\partial P_X} = -\frac{0{,}5 \cdot 100}{4} = -12{,}5, \quad X \cdot \frac{\partial X^M}{\partial I} = 25 \cdot \frac{0{,}5}{2} = 6{,}25.

Tedy SE musí být XM/PX+XXM/I=12,5+6,25=6,25\partial X^M/\partial P_X + X \cdot \partial X^M/\partial I = -12{,}5 + 6{,}25 = -6{,}25. Pro infinitesimální změny tedy SE/ΔP=6,25\Delta P = -6{,}25, a IE/ΔP=6,25\Delta P = -6{,}25. Pro velkou změnu ΔPX=1\Delta P_X = -1 aproximace dává SE 6,25\approx 6{,}25, IE 6,25\approx 6{,}25 — což je mezi Hicksovým a Slutského diskrétním rozkladem výše (jak má být — pro infinitesimální změnu se obě metody shodují).

17. Numerické příklady ze zkoušek

V archivu zkouškových variant najdeme řešené příklady na cenový rozklad. Konkrétně:

  • Varianta W — klasický Slutského rozklad pro Cobb-Douglasovy preference podobné výše uvedenému.
  • Varianta H — úloha s Giffenovým zbožím: dáno extrémně podřadné XX a velký podíl rozpočtu, požaduje se vyšetřit znaménko cenového efektu.

Detailní řešení viz Vzorové zkoušky a souhrn vzorců Přehled vzorců MikK.

17a. Substituty a komplementy přes SE a IE

Cenový rozklad lze rozšířit na křížové efekty — tj. změnu ceny statku YY na poptávku po statku XX. Klasifikace dvojic statků jako substituty nebo komplementy závisí na poměru SE a IE pro křížový efekt:

XMPY=XHPYSE krˇıˊzˇovyˊYXMIIE krˇıˊzˇovyˊ.\frac{\partial X^M}{\partial P_Y} = \underbrace{\frac{\partial X^H}{\partial P_Y}}_{\text{SE křížový}} - \underbrace{Y \cdot \frac{\partial X^M}{\partial I}}_{\text{IE křížový}}.

17a.1 Hicksovi substituty a komplementy

Hicksovsky se dvojice (X,Y)(X, Y) klasifikuje znaménkem kompenzovaného křížového efektu:

  • Hicksovi substituty: XH/PY>0\partial X^H/\partial P_Y > 0 (zdražení YY → spotřebitel přechází k XX).
  • Hicksovi komplementy: XH/PY<0\partial X^H/\partial P_Y < 0 (zdražení YY → spotřeba XX klesá, „chodí spolu").

Tato klasifikace je symetrická: XH/PY=YH/PX\partial X^H/\partial P_Y = \partial Y^H/\partial P_X (Slutského symetrie, plyne z konkávní výdajové funkce).

17a.2 Hrubé (Marshallovy) substituty a komplementy

V tržně pozorovatelné poptávce klasifikujeme znaménkem XM/PY\partial X^M/\partial P_Y:

  • Hrubé substituty: XM/PY>0\partial X^M/\partial P_Y > 0.
  • Hrubé komplementy: XM/PY<0\partial X^M/\partial P_Y < 0.

Tato klasifikace není symetrická — záleží na velikostech YY a XX a důchodových efektech. Konkrétně:

  • Komplementy (XX a YY se konzumují společně, např. káva a cukr): SE:PYXSE: \downarrow P_Y \to \uparrow X (převažující komplementarita posune k XX), IE:PYIrealXIE: \downarrow P_Y \to \uparrow I_{\text{real}} \to \uparrow X (oba kladně), výsledek: IE>SEIE > SE, hrubě komplementy.
  • Substituty (XX a YY se nahrazují, např. káva a čaj): SE:PYXSE: \downarrow P_Y \to \downarrow X (přechod k YY), IE:PYIrealXIE: \downarrow P_Y \to \uparrow I_{\text{real}} \to \uparrow X (kladně), výsledek: SE>IESE > IE, hrubě substituty.

17b. Výdajová funkce a její derivace

Výdajová funkce E(U0,PX,PY)=min{PXX+PYY:U(X,Y)U0}E(U_0, P_X, P_Y) = \min\{P_X X + P_Y Y : U(X,Y) \ge U_0\} je peněžní obnos potřebný k dosažení užitku U0U_0 při daných cenách. Vlastnosti:

  • rostoucí v užitku U0U_0;
  • neklesající v cenách (zdražení statku zvýší minimální výdaje);
  • rostoucí, pokud roste alespoň jedna cena;
  • konkávní v cenách — geometricky to znamená, že parciální derivace 2E/PX20\partial^2 E/\partial P_X^2 \le 0, což je matematickým jádrem zákona klesající Hicksovy poptávky;
  • homogenní stupně 1 v cenáchE(U0,λPX,λPY)=λE(U0,PX,PY)E(U_0, \lambda P_X, \lambda P_Y) = \lambda E(U_0, P_X, P_Y).

17b.1 Vztah maximalizace užitku a minimalizace výdajů

Dvě duální úlohy:

Primární (max užitek)Duální (min výdaje)
úlohamaxU(X,Y)\max U(X,Y) s.t. PXX+PYY=IP_X X + P_Y Y = IminPXX+PYY\min P_X X + P_Y Y s.t. U(X,Y)=U0U(X,Y) = U_0
řešeníMarshallova poptávka XM(I,PX,PY)X^M(I, P_X, P_Y)Hicksova poptávka XH(U0,PX,PY)X^H(U_0, P_X, P_Y)
optimumnepřímá užitková funkce V(I,PX,PY)V(I, P_X, P_Y)výdajová funkce E(U0,PX,PY)E(U_0, P_X, P_Y)

Dualita: V(E(U0,PX,PY),PX,PY)=U0V(E(U_0, P_X, P_Y), P_X, P_Y) = U_0 a E(V(I,PX,PY),PX,PY)=IE(V(I, P_X, P_Y), P_X, P_Y) = I. Tj. obě funkce jsou navzájem inverzní v užitkové dimenzi.

Substituce: XM(E(U0,PX,PY),PX,PY)=XH(U0,PX,PY)X^M(E(U_0, P_X, P_Y), P_X, P_Y) = X^H(U_0, P_X, P_Y). Tj. když do Marshallovy poptávky dosadíme přesně tolik důchodu, abychom dosáhli užitku U0U_0, dostaneme Hicksovu poptávku.

Z této identity přímo plyne Slutského rovnice (derivace obou stran podle PXP_X).

17c. Rozklad pro velkou změnu ceny — pozor na cestu

Rozklad přes SE a IE jsme dosud psali pro konečnou změnu ΔPX\Delta P_X. Pro infinitesimální změnu se obě metody (Hicks i Slutsky) shodují s parciálními derivacemi. Pro velkou diskrétní změnu ale rozklad závisí na cestě:

  • Hicks = projekce na pomocnou IC U0U_0 (jedna a táž IC pro libovolnou velikost ΔPX\Delta P_X);
  • Slutsky = posun rozpočtové přímky o pevný offset (původní koš dosažitelný i v novém režimu);
  • pro velké ΔPX\Delta P_X: SES>SEH|SE_S| > |SE_H|, IES<IEH|IE_S| < |IE_H|.

Důsledek pro praxi: empirické indexy spotřebitelské inflace (CPI, Laspeyres, Paasche) jsou Slutského typu — počítají kompenzaci jako „kolik bych musel mít, abych si pořídil původní koš za nové ceny". Skutečná Hicksova kompenzace by byla menší (protože spotřebitel se může adaptovat substitucí), takže Laspeyresův index nadhodnocuje skutečnou inflaci. To je tzv. substitution bias indexů.

17d. Detailní příklad — Giffenův paradox krok po kroku

Výchozí stav: X0=10X_0 = 10, Y0=(60410)/20=1Y_0 = (60 - 4 \cdot 10)/20 = 1. Tj. 10 kg brambor a 1 kg masa za 60 Kč. Brambory tvoří 40/6067%40/60 \approx 67\,\% výdajů.

Šok: PXP_X klesne z 4 na 3 Kč/kg.

Slutského kompenzace: aby si stále mohl koupit původní koš, potřebuje IS=310+201=50I^S = 3 \cdot 10 + 20 \cdot 1 = 50 Kč. „Sebrali jsme mu" 10 Kč z 60.

Pomocné optimum: při IS=50I^S = 50 a nových cenách. Pokud je XX silně podřadné, spotřebitel s nižším důchodem ale levnějším X zvýší spotřebu brambor — řekněme na XS=12X^S = 12, takže YS=(5036)/20=0,7Y^S = (50 - 36)/20 = 0{,}7.

Slutského SE: ΔXSE=1210=+2\Delta X^{\text{SE}} = 12 - 10 = +2 kg (kladný, jak má SE u poklesu ceny být).

Vrátíme důchod: spotřebitel má teď I=60I = 60 při PX=3P_X = 3. Protože XX je silně podřadné, dodatečných 10 Kč ho odvede od brambor k masu: může si koupit X2=9X_2 = 9, Y2=(6027)/20=1,65Y_2 = (60 - 27)/20 = 1{,}65.

Slutského IE: ΔXIE=912=3\Delta X^{\text{IE}} = 9 - 12 = -3 kg (záporný, podřadné zboží).

Cenový efekt: ΔXcen=910=1\Delta X^{\text{cen}} = 9 - 10 = -1 kg.

Kontrola: SE+IE=2+(3)=1=ΔXcenSE + IE = 2 + (-3) = -1 = \Delta X^{\text{cen}}. Sedí.

Cena brambor klesla, ale spotřeba brambor taky klesla — protože uvolněné peníze stačily na víc masa. To je Giffen.

17e. Detailní příklad — konstrukce PCC, ICC, Engelovy křivky

Marshallova poptávka

XM=(1/3)IPX,YM=(2/3)IPY=2I3.X^M = \frac{(1/3) I}{P_X}, \quad Y^M = \frac{(2/3) I}{P_Y} = \frac{2I}{3}.

PCC — měníme PXP_X, fixujeme I=60I = 60

Pro různé PX{1,2,3,6}P_X \in \{1, 2, 3, 6\}:

PXP_XXXYY
12040
21040
36{,}6740
63{,}3340

Pozorování: YY je konstantní (= 2I/3=402I/3 = 40). PCC je v rovině (X,Y)(X, Y) vodorovná přímka Y=40Y = 40. Důvod: pro Cobb-Douglas je jednotková cenová elasticita poptávky po XX, takže výdaje na XX jsou konstantní (1/3)I=20(1/3) I = 20, a výdaje na YY jsou doplňkem.

Marshallova poptávka po XX (projekce do (X,PX)(X, P_X)): X=20/PXX = 20/P_X — klasická hyperbola.

ICC — měníme II, fixujeme PX=2,PY=1P_X = 2, P_Y = 1

IIXXYY
30520
601040
901560
1202080

Pozorování: ICC je přímka procházející počátkem se sklonem Y/X=4Y/X = 4 (přesně Y/X=(2/3)/((1/3)/PX)PX/PY=2PX/PY=4Y/X = (2/3)/((1/3)/P_X) \cdot P_X/P_Y = 2 P_X / P_Y = 4). Pro Cobb-Douglas je ICC vždy lineární s konstantním sklonem — to je důsledek homotetičnosti preferencí.

Engelova křivka pro XX

Z XM=I/(3PX)=I/6X^M = I/(3 P_X) = I/6 při PX=2P_X = 2:

IIXX
00
6010
12020

Pozorování: Engelova křivka je přímka X=I/6X = I/6, lineární a rostoucí. Důchodová elasticita EXI=1E_X^I = 1 — Cobb-Douglasovy preference popisují zboží s jednotkovou důchodovou elasticitou. Žádný luxus, žádné nezbytné, žádné podřadné — zlatá střední cesta. To je důvod, proč Cobb-Douglas slouží jen jako didaktický základ; reálná data vyžadují bohatší užitkové funkce (Stone-Geary, CES, kvázi-lineární).

17f. Historický kontext

17g. Limitní případy a rohové řešení

Perfektní substituty

Pokud U(X,Y)=aX+bYU(X, Y) = aX + bY (lineární užitek, perfektní substituty), spotřebitel nakupuje jen jeden statek — ten s vyšším poměrem MU/PMU/P:

  • Pokud a/PX>b/PYa/P_X > b/P_Y: X=I/PXX = I/P_X, Y=0Y = 0.
  • Pokud a/PX<b/PYa/P_X < b/P_Y: X=0X = 0, Y=I/PYY = I/P_Y.

V tomto případě substituční efekt skokově dominuje: malé zlevnění XX (přesné překročení prahu) přepne celou spotřebu z YY na XX. IE je definován jen v rohu a má interpretaci „dopad na spotřebu kvantitativní veličiny, kterou už nakupujeme".

Perfektní komplementy

U(X,Y)=min(aX,bY)U(X, Y) = \min(aX, bY) — Leontiefův užitek. Spotřebitel kupuje vždy v poměru X:Y=b:aX:Y = b:a, takže aX=bYaX = bY. Důsledek: substituční efekt je nulový (žádná substituce při změně relativních cen — proporcionální nákup je dán technologií, ne preferencemi). Veškerý cenový efekt je důchodový. Slutského rovnice degeneruje na XM/PX=XXM/I\partial X^M/\partial P_X = -X \cdot \partial X^M/\partial I.

Kvázi-lineární užitek

U(X,Y)=v(X)+YU(X, Y) = v(X) + Y. Marshallova poptávka po XX nezávisí na důchodu (pokud není rohová): v(X)=PX/PYv'(X) = P_X/P_Y. Důsledek: důchodový efekt na XX je nulový (kromě extrémně nízkých důchodů). Veškerý cenový efekt je substituční. Slutského rovnice se zjednoduší: XM/PX=XH/PX\partial X^M/\partial P_X = \partial X^H/\partial P_X. Tato vlastnost je důvod, proč se kvázi-lineární užitek používá v teorii průmyslových organizací a welfare ekonomii — vyhneme se komplikacím s důchodovými efekty.

17h. SE a IE pro spotřebitele s pracovní nabídkou

Cenový rozklad se přirozeně přenáší na pracovní nabídku, kde je „cenou" mzda ww a „statkem" volný čas LL. Spotřebitel volí mezi spotřebou CC a volným časem LL při omezení C=w(TL)+VC = w(T - L) + V (kde TT je dispozice času, VV jsou nepracovní příjmy).

Růst mzdy ww rozkládáme:

  • SE: volný čas zdražil → spotřebitel snižuje volný čas (víc pracuje). Vždy - k volnému času, ++ k práci.
  • IE: vzrostl reálný důchod (volný čas je obvykle normální statek) → spotřebitel chce víc volného času, méně pracovat.

Pro nízké mzdy SE > IE → křivka nabídky práce roste. Pro vysoké mzdy IE > SE → křivka „ohýbá zpět" (backward-bending labor supply). Tento jev je další verze Giffena, jen pro pracovní nabídku, a detailněji se s ním pracuje v rámci modelů spotřebitele s časovou volbou.

17i. SE a IE v intertemporální volbě

Stejný rozklad funguje pro volbu mezi současnou a budoucí spotřebou (C1,C2C_1, C_2) při úrokové míře rr. Růst rr:

  • SE: budoucí spotřeba je „levnější" (vysoká cena současné) → spotřebitel přesouvá do C2C_2 (víc šetří).
  • IE pro střadatele: vyšší výnos z úspor → bohatší → chce víc obojího → IE proti SE u C2C_2, ve směru SE u C1C_1 (pokud je střadatel).
  • IE pro dlužníka: vyšší úroky → chudší → chce méně obojího.

Tento rozklad je jádrem moderní teorie consumption smoothing a Eulerovy rovnice v makroekonomii.

18. Souvislosti a další čtení

19. Časté chyby a varování


Shrnutí klíčových identit

  ΔXcen=ΔXSE+ΔXIE  \boxed{\;\Delta X^{\text{cen}} = \Delta X^{\text{SE}} + \Delta X^{\text{IE}}\;}  XMPX=XHPXXXMI  \boxed{\;\frac{\partial X^M}{\partial P_X} = \frac{\partial X^H}{\partial P_X} - X \cdot \frac{\partial X^M}{\partial I}\;}  XHPX0(SE vzˇdy nekladnyˊ)  \boxed{\;\frac{\partial X^H}{\partial P_X} \le 0 \quad \text{(SE vždy nekladný)}\;}  Giffen    XMPX>0    XXMI>XHPX a X podrˇadneˊ  \boxed{\;\text{Giffen} \iff \frac{\partial X^M}{\partial P_X} > 0 \iff X \cdot \left|\frac{\partial X^M}{\partial I}\right| > \left|\frac{\partial X^H}{\partial P_X}\right| \text{ a } X \text{ podřadné}\;}

PCC: trajektorie optim při ΔPX\Delta P_X, ceny PYP_Y a důchod II konstantní → individuální poptávka.

ICC: trajektorie optim při ΔI\Delta I, ceny PX,PYP_X, P_Y konstantní → Engelova křivka.

Engel: X(I)X^*(I) při fixních cenách → klasifikace luxus / nezbytné / podřadné podle sklonu.

fpwiki
Nejde o oficiální materiály FP VUT. Obsah je výběrový a slouží jako pomůcka ke studiu. GitHub