Sedm otázek zpravodajské analýzy + QUI BONO

Referenční dotazník zpravodajské analýzy. Pochází z dotazovacího kánonu římského práva (septem circumstantiae — sedm okolností činu) a v CI praxi se používá k strukturované analýze události, dokumentu, dezinformace nebo jednání aktéra.

Sedmero otázek

KDO?
CO?
KDY?
KDE?
JAK?
ČÍM?
PROČ?

A jako osmá, klíčová pro motivaci pachatele:

QUI BONO? (v čí prospěch? komu to prospělo?) — Marcus Tullius Cicero

KDO?

Identifikace autora, případně zdroje informace:

pověst, vážnost, profesní specializace,
uznávaná osobnost? autorita v oboru?
známé názory a záměry,
vazby na zájmové skupiny.

V kontextu Porter — 4 rohy konkurenta: KDO se mapuje na současnou strategii a domněnky subjektu.

CO?

Identifikace skutku, události, jevu:

co se stalo / co se má stát / co právě probíhá,
téma zprávy, druh textu,
vazby na okolní procesy.

KDY?

V CI analýze nejde o jediný čas, ale o více klíčových termínů:

čas události samotné,
čas vzniku zprávy (kdo o ní jako první referoval),
čas zveřejnění (kdy se dostala do veřejného prostoru),
čas získání informace námi,
čas aktualizace (pokud byla zpráva upravena),
čas zjištění pravdy (kdy se ověřilo / vyvrátilo).

Časy jsou důležité. Časová analýza je v rámci ZA klíčová — co se děje s informací mezi vznikem a získáním?

KDE?

Místo události, místo vzniku informace, místo získání. Geografický a institucionální kontext.

JAK?

Způsob, kterým se událost odehrála nebo informace dostala k aktérům. Procesní popis:

Postup pachatele / aktéra.
Cesta informace informačním kanálem.
Modus operandi.

ČÍM?

Prostředky použité k provedení:

nástroje, zdroje, kapacity,
specifické techniky (technologické, organizační, personální).

V kontextu identifikace dezinformace: ČÍM = jaké prostředky dezinformace používá (technické přenosové kanály, mediální platformy, sociální sítě).

PROČ?

Motiv aktéra. Pokud nelze pochopit PROČ, analýza zůstává nekompletní:

Co aktér získá?
Co by ztratil, kdyby tak nejednal?
Jaké jsou jeho dlouhodobé cíle?

PROČ je vstupem do odhalování záměru dezinformace (krok 4 procesu identifikace).

QUI BONO?

Ciceronův dovětek ke kánonu sedmi otázek. „V čí prospěch?" obrací pohled z aktéra na beneficienta:

Komu událost / dezinformace objektivně pomohla?
Kdo z ní profituje, i kdyby autor a beneficient byli různé osoby?
Existuje zprostředkovatelský vztah mezi aktérem a beneficientem?

Pravidlo: Beneficient nemusí být totožný s autorem. Klasický příklad — siónští mudrci (jeden ze 7 druhů dezinformace): autorství se přiznává někomu jinému, beneficient zůstává skrytý.

Použití v praxi

V analýze dezinformace

Po prohlášení informace za dezinformaci (krok 9 identifikace) se zpráva předá do zpravodajské analýzy, kde se odpovídá na:

KDO ji vytvořil?
CO chce dezinformace dosáhnout?
KDY byla nasazena? (časová analýza ↔ situace firmy v daném okamžiku)
KDE / JAK / ČÍM byla doručena?
PROČ právě teď?
QUI BONO? — komu to ve výsledku poslouží?

V analýze konkurenta

Sedmero pomáhá strukturovat zjištění o konkurenčním kroku. Doplňuje Porterův rámec tím, že nutí analytika explicitně formulovat každou dimenzi.

V analýze události na trhu

Při nečekaném strategickém manévru konkurenta (akvizice, vstup na trh, snížení ceny) sedmero otázek brání tomu, aby analýza opomenula motiv (PROČ) a beneficienta (QUI BONO).

Kombinace s ACH

Sedmero otázek se přirozeně doplňuje s ACH:

Hypotézy v ACH typicky formulujeme jako varianty odpovědi na PROČ.
Důkazy v ACH matici se třídí podle dimenzí KDO/CO/KDY/KDE/JAK/ČÍM.
Diagnosticita se zvyšuje, pokud důkaz odpovídá více dimenzím naráz.

Bezpečnostní poznámka

Dotazník je veřejně známý — protivník ho používá také. Pokud analytik veřejně publikuje odpovědi na 7 otázek + QUI BONO ohledně své vlastní firmy, dává konkurenci hotový profil reakce (viz Porter — 4 rohy). Proto je výstup sedmera otázek interní materiál CI útvaru.

Související stránky

Reference

CICERO, Marcus Tullius. — antický původ otázky Cui bono?
Septem circumstantiae — středověký kánon scholastiky a římskoprávní tradice (KDO/CO/KDY/KDE/JAK/ČÍM/PROČ).
BARTES, František. Konkurenční zpravodajství. Tvorba podkladů pro strategické rozhodování podniku. Praha: Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3504-2. — kapitola o ZA dezinformace.