Detekce a identifikace dezinformace

Dezinformace vstupuje do firmy zamaskovaná jako kvalitní informace. Před tím, než vrcholové vedení podle ní bude jednat, musí proběhnout dva strukturované procesy: detekce (vyslovení podezření) a identifikace (potvrzení nebo vyvrácení podezření důkazy).

Klíčový princip: Důkaz = nevyvratitelná skutečnost. Bez důkazu existuje jen silné podezření, a v takovém případě se z opatrnosti považuje informace za dezinformaci.

Procesní mapa: detekce → identifikace → analýza → reakce

   ┌──────────────────────┐
   │ Získaná „informace"  │
   └──────────┬───────────┘
              ▼
   ┌──────────────────────┐
   │ FÁZE 1: Detekce      │
   │ (vstupy: obsah,      │
   │  zdroj, kanál, čas)  │
   └──────────┬───────────┘
              ▼
        ╱──────────╲
       ╱  Vážné     ╲   ne
      ╱  podezření?  ╲────────▶ informace OK → pokračovat se ZA
       ╲             ╱
        ╲───────────╱
              │ ano
              ▼
   ┌──────────────────────┐
   │ FÁZE 2: Identifikace │
   │ (9 procesních kroků) │
   └──────────┬───────────┘
              ▼
        ╱──────────╲
       ╱  Existuje  ╲   ano (důkaz kvality)
      ╱   důkaz?    ╲────────▶ informace OK
       ╲            ╱
        ╲──────────╱
              │ ne
              ▼
        ╱──────────╲
       ╱ 7 případů  ╲   ano (alespoň 1)
      ╱  „vždy      ╲────────▶ DEZINFORMACE
       ╲ uvažovat"? ╱
        ╲──────────╱
              │ vše vyvráceno
              ▼
   ┌──────────────────────┐
   │ FÁZE 3: Analýza      │
   │   dezinformace       │
   │ (KDO/CO/.../QUI BONO)│
   └──────────┬───────────┘
              ▼
   ┌──────────────────────┐
   │ FÁZE 4: Reakce       │
   └──────────────────────┘

Detekce dezinformace

Detekce = soubor úkonů, které musí být provedeny, aby mohlo být vysloveno vážné (silné) podezření na dezinformaci.

Základní vstupy pro detekci

Detekce pracuje se sedmi typy vstupů, doplněnými podle specifik oboru:

Získaná „informace" (uvozovky proto, že status pravdivosti je zatím nerozhodnut).
Obsah informace — čeho se týká, jaká je vnitřní logika.
Zdroj informace.
Způsob získání informace.
Informační kanál, kterým informace dorazila.
Čas vzniku informace.
Čas získání informace.

Časová osa informace

Časová analýza je v rámci ZA důležitá — co se děje s informací v časovém úseku mezi vznikem a získáním?

Mezera mezi vznikem a získáním je analytickým prostorem. Viz Časová analýza a T-analýza pro nástroje.

Co spouští podezření

Informace by měla být logická v mezích uznávaného narativu a kontextu stávajících procesů. Pokud se zdá nelogická, mohou nastat tři případy:

Informace je nekvalitní (šum, zkreslení nebo dezinformace).
Informace je kvalitní, ale neznáme o jevu vše, co by její kvalitu potvrdilo.
Informace je kvalitní a odhaluje něco nového, dosud nepoznaného.

Volba (1)/(2)/(3) je úkolem identifikační fáze.

Pravidlo o podvodu

Možnost podvodu nelze vyloučit jen proto, že neexistují důkazy. Ani se u dobře provedeného podvodu neočekává, že budou důkazy existovat.

Detekce proto nikdy nemůže s jistotou tvrdit „není to dezinformace". Může jen potvrdit nebo vyvrátit vážné podezření.

Sedmero otázek CCI vrstvy

V kontextu CCI se k detekci přidávají otázky motiv, příležitost, prostředky, způsob — analogie s vyšetřováním. Viz také Sedm otázek zpravodajské analýzy.

Výsledek detekce

Detekce končí buď potvrzením domněnky, že informace je v rozporu s tím, co považujeme za kvalitní (→ silné podezření → identifikace), nebo objevením důkazu, že informace je kvalitní (→ věnujeme se obsahu, ne pravdivosti).

Identifikace dezinformace

Identifikace = soubor úkonů provedených v rámci zpravodajského procesu CI za účelem potvrzení, že získaná informace je dezinformací.

Základní pravidlo

Identifikace vyžaduje provedení dílčích analýz týkajících se:

obsahu „informace",
účelu „informace",
kontextu „informace".

Procesní kroky identifikace

Krok 1 — Převzetí zprávy z detekce

Přebírá se zpráva vč. všech dílčích výsledků etapy detekce:

obsah, co potvrzuje a co vyvrací,
časové úseky, aktéři, vazby, podmínky, prostředí,
procesy související s hlavním procesem.

Krok 2 — Posouzení situace firmy

Ujasnění, v jaké situaci se naše firma nachází. Použití dezinformace má obvykle důvod — někdo (často protivník) je v krizi a snaží se z ní vyklouznout.

Krok 3 — Důležitost zprávy pro firmu

Posouzení, jak může zpráva změnit naši trajektorii nebo strategii:

obsah — co potvrzuje, co vyvrací,
časové úseky — aktéři, vazby, podmínky, prostředí,
procesy související s hlavním procesem.

Krok 4 — Následky nepravdivosti

Jaké následky firmě vzniknou, pokud podle informace zařídíme a dezinformace se potvrdí? Posouzení negativních scénářů: konec firmy? ztráta podstatné části trhu? ztráta prestiže?

Kroky 3 a 4 jsou spojené nádoby.

Krok 5 — Analýza informace a zdrojů (podruhé)

Znovu provedeme analýzu kvality informace a kvality zdroje — tentokrát s vyšším důrazem, protože už máme výsledky detekce a vyšší nároky.

Stanovíme charakter získané informace:

nomologická (pravda),
heuristická (potvrzená námi),
operativní.

A provedeme:

důslednou analýzu podle všech 6 znaků kvality,
stanovení zdroje (odbornost, spolehlivost, pověst, schopnosti),
stanovení cesty informace až k nám.

Krok 6 — Porovnání s ověřenými skutečnostmi

Porovnání zprávy se známými skutečnostmi. Vždy vnímat jako podezřelé. Zkoumat, v jaké situaci se nacházejí nejvýznamnější konkurenti, kterým by špatné rozhodnutí pomohlo.

Krok 7 — Stanovení úrovně neshody

Porovnání významnosti neshody mezi informací a již známými a ověřenými fakty s ohledem na:

vývoj konkurenčního prostředí,
odvětví,
vývoj vědy a techniky,
atd. dle specifik oboru.

Dva základní případy:

Neshoda není významná (z hlediska budoucnosti) → ne dezinformace.
Neshoda je významná → musí být přijato rozhodnutí, zda nesoulad vznikl náhodou, nedopatřením, nebo byl záměrně vyvolán.

Krok 8 — Vážné podezření a 7 pravidel

Pokud nebylo potvrzeno, že informace je kvalitní, jde o vážné podezření na dezinformaci.

Sedm případů, kdy vždy uvažovat dezinformaci

Protivník už podváděl dříve — má historii klamání.
Informace dorazila v kritickou dobu — protivník nebo my můžeme mnoho získat nebo ztratit.
Pochybný zdroj — zdroj se nikdy neosvědčil.
Jediný zdroj — analýza vychází z jediné „informace" (zdroje).
Vyžaduje změnu základních předpokladů či hodnotových soudů rozhodnutí.
Vyžaduje vynaložení nebo přesměrování značných zdrojů firmy.
Vyžaduje setrvalý stav, přitom vývoj situace nám napovídá učinit změnu.

Krok 9 — Prohlášení za dezinformaci

Pokud nebyla dezinformace jednoznačně vyloučena (důkazem), prohlásí se získaná zpráva za dezinformaci. Předá se útvaru zpravodajské analýzy pro:

identifikaci záměru dezinformace,
identifikaci cíle dezinformace,
analýzu autora (KDO, viz 7 otázek),
návrh reakce.

„Opakované obdržení zprávy je podezřelé — mají tam velký bordel, nebo to dělají amatéři."

Praktický důsledek pro CI útvar

Detekce a identifikace jsou samostatné procesní kroky — neprovádí je analytik, který zpracovává obsah. Konflikt zájmů — analytik se přirozeně přiklání k tomu, že informace je kvalitní.
Sedm pravidel je checklist, který musí útvar projít vždy.

Související stránky

Reference

BARTES, František. Konkurenční zpravodajství. Tvorba podkladů pro strategické rozhodování podniku. Praha: Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3504-2. — kapitola o ZA dezinformace.