Kvalita informace a zdroje
Kvalita informace a zdroje
Zpravodajská analýza stojí na kvalitních informacích z kvalitních zdrojů. Tato stránka shrnuje šest znaků kvality informace, šest kvalit zdroje informace a typologii informací z hlediska pravdivosti — nástroje, které detekce a identifikace dezinformace aktivně používá.
Lee Iacocca: riziko rozhodnutí je to, co neznáme — poměr 95/5 (95 % víme, 5 % neznáme). Realita je spíš 50:50, navíc s předpokladem, že informace, které máme, jsou kvalitní.
Šest znaků kvality informace
- Relevantnost — vztahuje se informace k zadanému úkolu?
- Pravdivost — odpovídá informace skutečnosti?
- Včasnost — dorazila informace v době, kdy je užitečná?
- Úplnost — pokrývá informace celý zkoumaný jev?
- Aktuálnost — odráží informace současný stav?
- Srozumitelnost — je informace formálně i obsahově pochopitelná pro adresáta?
Pozor na ověřitelnost. Ověřitelnost se někdy uvádí jako sedmý znak, ale u zcela nových informací ji nelze použít — nemáme s čím srovnávat. Proto je ověřitelnost spíše specifickým, druhořadým znakem, ne základním.
Šest kvalit zdroje informace
- Odbornost — má zdroj kompetenci k posouzení/poskytnutí informace?
- Věrohodnost — historicky se zdroj osvědčil, neklamal?
- Obsažnost — dokáže zdroj poskytnout dostatečně bohatou informaci?
- Aktuálnost — má zdroj přístup k současnému dění?
- Dostupnost — lze zdroj fakticky využít?
- Nákladovost — jaká je cena získání informace z tohoto zdroje?
Kritéria výběru zdroje v praxi shrnuje trojice: utajení × čas × náklady (rovnocenně: riziko prozrazení × včasnost × rentabilita).
Typologie informací z hlediska pravdivosti
V poznámkách i u Bartese se rozlišují tři typy informace, které vstupují do zpravodajské analýzy:
| Typ | Charakteristika | Použití |
|---|---|---|
| Nomologická | obecná pravda, vědecky či zákonem potvrzený fakt | spolehlivá báze pro odvození |
| Heuristická | informace, kterou si sami ověříme (vlastní pozorování, ověřená data) | nejcennější pro CI — řízená kvalita |
| Operativní | informace získaná operativně, ne vždy ověřitelná, často časově citlivá | nutná opatrnost — vyšší riziko dezinformace |
Konzistence s narativem
Dezinformace se musí tvářit jako kvalitní informace. Logická konzistence v kontextu existujícího narativu je proto sama o sobě varovný signál stejně jako její absence.
Pokud informace působí nelogicky, jsou tři možnosti:
- Informace je nekvalitní (šum, zkreslení nebo dezinformace).
- Informace je kvalitní, ale o jevu nevíme všechno potřebné — chybí kontext, který by její kvalitu potvrdil.
- Informace je kvalitní a odhaluje něco nového, dosud nepoznaného.
Volba mezi (1)/(2)/(3) je úkolem detekce a identifikace dezinformace.
Praktické zásady práce s informací
- Hledat nezávislý zdroj — informace z agenturního přebírání není nezávislé potvrzení; nutné dohledat jiný kanál.
- Ověřit původ a cestu — kdo to řekl, komu, kdy, proč, jakým kanálem.
- Pozor na podvod — absence důkazu o podvodu není důkazem absence podvodu. U dobře provedeného podvodu se neočekává, že důkazy budou viditelně existovat.
- Časová analýza informace — viz časová analýza; kdy informace vznikla, kdy byla získána, co se s ní mezitím dělo.
Související stránky
- Kurz IcinK
- Competitive Intelligence — vymezení a procesy
- Zdroje dat a informací
- Dezinformace
- Detekce a identifikace dezinformace
- Základní zpravodajský proces CI — 9 kroků
- Časová analýza a T-analýza
Reference
- BARTES, František. Konkurenční zpravodajství. Tvorba podkladů pro strategické rozhodování podniku. Praha: Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3504-2. — kap. 1 a 3 (informace v řízení firmy, zdroje).